Astrodom

 V minulém článku jsem psala příběh o severské bohyni Idun, známé strážkyni zlatých jablíček, dávajících bohům zdraví, mládí a nesmrtelnost. Ze smrtelníků pak mohla tato jablíčka učinit nesmrtelné bohy. Mýtus o jablkách mladosti se dostal i do řeckých bájí, kde mladé nymfy Hesperidky, kterým se říká Dívky západu nebo též Večerní dívky, střeží v krásné zahradě strom se zlatými jablky. Ta patří bohyni Héře, manželce nejvyššího boha Dia, dostala je jako svatební dar, načež je ukryla do rajské zahrady, ale protože nymfy rády jablka okusovaly, ustanovila Héra hlavním hlídačem stohlavého draka Ládona, který obtočený kolem stromu svůj poklad přísně střežil a nikdy nespal. Tento drak je však kreslen také jako had, v čemž můžeme vidět propojení s biblickým mýtem a rajsou zahradou Eden, v níž byla první oficiální žena Eva svedena hadem (ďáblem – zlo nikdy nespí), aby okusila zakázané jablko ze stromu poznání. S bájí o Idun má biblický příběh společné vysvětlení užití jablíček, prý měla stejnou moc jako božská ambrozie, dávala mládí a nesmrtelnost a pokud je okusil smrtelník, stal se bohem. Také je tam princip krádeže, stejně jako u Idun, kterou lstí vylákal Loki, aby se jí mohl zmocnit zlý mrazivý obr. Je to též jedenáctý úkol Heráklův, římsky Herculův či česky Herkulův, uloupit jablka ze zahrady Hesperidek. Ty nebyly moc vlídné a ještě horší byl stohlavý drak a navíc krásná zahrada byla začarovaná a nikdo nevěděl, kde vlastně leží. Herkula každý zná, byl to mýtický silák, ale méně lidí už ví, že jeho otec Zeus byl chronický nevěrník a jeho nevlastní matka byla chorobně žárlivá Héra, která mu neustále ztrpčovala život. Jednou na něho seslala šílenství a on prakticky vyvraždil svoji rodinu. Potom se vydal do Delfské věštírny, kde se mu dostalo rady, že aby svůj hrůzný čin odčinil, musí splnit králi Eurystheovi deset úkolů. To byly také pletichy Héry, v den Herculova očekávaného narození se její manžel Zeus na oslavě chlubil, že dnes se narodí silák a největší hrdina, a Héra si vymohla přísahu, že kdo se dnes narodí, bude vládnout všem mužům Diova rodu. On chtěl, aby to byl Hercules, tak přísahal. Ale intrikářka Héra vyvolala předčasně porod Eurysthea, který se tak narodil o dva měsíce dříve a Herkules, aniž by něco tušil, byl předurčen mu sloužit. Eurystheus byl však potměšilý, takže z deseti úkolů jich nakonec bylo 12 a stále stoupala jejich obtížnost až nesmyslnost. Herkules se nemohl doptat, kdeže bájná zahrada Hesperidek leží. Až se dozvěděl, že Hesperidky jsou dcery obra Atlanta (opět zde figuruje obr jako v báji o Idun.) Atlas musel na ramenou držet nebeskou klenbu, aby se nezřítila, byl to jeho trest, že se postavil proti Diovi. Herkules ho však umluvil, ať dojde pro jablíčka on, dcerunky mu nic neprovedou, Atlas nechtěl a vymlouval se na povinnost, ale Herkules mu slíbil, že nebe podrží. Atlas zabil draka a přinesl Herculovi tři zlatá jablka, jenže se mu nechtělo znovu zhostit jeho úkolu a vzít opět na ramena nebeskou klenbu, Hercules ho však přelstil, když naoko souhlasil, že úkol převezme, jen si něčím podloží hlavu a ramena, aby mu je klenba nerozdrtila a jakmile Atlas klenbu opět převzal, Hercules utekl a tři zlatá jablka dal králi Eurystheovi a tím splnil jedenáctý úkol ze své služby, čekal ho však ještě jeden, nás však teď více zajímá další osud zlatých jablek. Eurystheus je dal bohyni Athéně a ta je Héře vrátila a tak se vše vrátilo do původního stavu. A v začarované zahradě čekají dodnes a slibují nesmrtelnost a věčné mládí, zlý drak už je nestřeží, pouze krásné dívky Hesperidky. To je přímo lákadlo pro každého muže. Zkuste se za nimi vydat, cesta vede nejprve do Afriky, ale tam ještě zdaleka nekončí.

 

Ve všech náboženstvích, mýtech a pohádkách je příběh o kouzelných zlatých jablíčkách nesmrtelnosti, která rostou na jabloni v překrásné rajské zahradě a mladá dívka nebo dívky je střeží. Stejně jako jiné mýty, třeba mýtus o potopě světa se v dávných dobách rozšířil prakticky po celém světě a nikdo už přesně neví čeho je symbolem a jaké z něho plyne ponaučení. V naší společnosti chybí lidé, kteří hovoří jazykem symbolů, vykladači symbolů, i když donedávna to byli umělci, sochaři, malíři, ale když sem byla na Avu a ptala jsem se jich na symboly, dívali se na mě, jako kdyby mě lehce podceňovali a potom se vrátili k debatě, co si dají k jídlu a kam půjdou na pivko. Potom to ale nejsou oduševnělí umělci, ale spíše jen dělníci nebo řemeslníci. Takže čtení symbolů opět zbývá na čarodějky a mágy, jako v těch nejstarších dobách.

Pro naše kurzy Nesmrtelnosti a Magie života je důležitý příběh bohyně mladosti Idun. Mýty jsou často vyprávěny pomocí symbolů, které se týkají každého člověka, protože v sobě skrývají hluboká životní ponaučení. Idun, též Idunn či Idunna, ale my známe její jméno poangličtěné, v původní seversko-germánské mytologii zní její jméno Ithun, se s láskou starala o posvátná zlatá jablíčka mladosti a nesmrtelnosti. Mohli je jíst jenom bohové, kteří byli díky nim věčně mladí a krásní. Pokud by jablko ochutnal člověk, stal by se též nesmrtelným. A jak jsme si již mnohokrát řekli a naznačili, smrtelný bůh se stává člověkem, zatímco nesmrtelný člověk se stává bohem. Jablíčka byla tedy velmi důležitá, Idun je musela pečlivě strážit a navíc s nimi byla tak propojená, že bez ní by jablíčka povadla. Idun je mladá štíhlá dívka s dlouhými hustými zlatými vlasy, které nosí spletené do dvou dlouhých tlustých copů. Je zobrazovaná se zlatými jablky a jejími dalšími atributy jsou něžná jarní kvítka, většinou spletená do věnečku, takže je svým vzhledem podobná bohyni jara. Toto roční období souvisí s mladostí a symbolizuje ho křehká dívka s malými prsy a růžovými líčky. Na rozdíl od jarních bohyní ale není panna, neboť je manželkou boha poezie Bragiho. V tom se skrývá další analogie, neboť poezie byla dlouhá staletí, až tisíciletí spojována se začátkem vztahu mladých milenců. V dnešní rychlé době to už tolik nefrčí. Dnes frčí spíš Instagram a Tinder, ale ten ještě nemá svého vlastního boha ani žádnou osobní perzonifikaci.

Pověst o Idun začíná stejně jako příběhy jiných mladých dívek, totiž svedením do nebezpečí od mladého temného muže/boha. Šlo o lstivého Lokiho, který byl v pozdější době zobrazován jako šašek nebo moudrý blázen, v tarotech mu odpovídá karta Mága. Je to velmi chytrý muž, který umí dobře manipulovat nejenom s lidmi, ale i s bohy, rád si tropí srandu a různě škodí pro svůj vlastní prospěch a vzestup, ale i pro legraci. Je to takový Jago, našeptávač, psychopat, co pracuje za vašimi zády a neustále vymýšlí, jak by nad ostatními vyhrál, sem tam pomocí lsti i nějakého tupějšího boha zabije a dokáže, že lest vítězí nad silou i rychlostí, někdy se to však otočí, a on musí bohům nějakou dobu pomáhat a získávat pro ně ještě větší výhody, aby si zachránil krk. Říká se, že v každé větší skupině lidí je minimálně jeden psychopat a zde je to Loki. Pěkný, černovlasý mladík se šibalským výrazem. Ve filmu Thor byl ledový a chladný, ale dříve byl považován hlavně za charismatického šprýmaře, i když závistivého a prospěchářského. V tomto příběhu byl Loki chycen mrazivým obrem Tjassim. Jak to známe z hollywoodského filmu Thor, mraziví obři z Jötunheimu chtěli zničit Ásgard, kde bydleli bohové a tak Loki slíbil obrovi, že mu přivede Idun i s jejími zlatými jablíčky. Loki ji vylákal z Ásgardu do lesa lstí, že jí ukáže mnohem krásnější jablíčka, než jsou ta její. Ta její jsou nic oproti těm, která Loki našel! Tato sváděcí metoda se jmenuje negging, je to emocionální manipulace člověka, spočívající v tom, že podkopeme jeho sebevědomí, urazíme ho a zesměšníme, nejlépe, když se trefíme do citlivého místa, což byla v případě Idun její zlatá jablíčka. Důvěřivá Idun šla s Lokim a vzala svá jablíčka na porovnání. V lese ale místo jiných krásných jablek čekal mrazivý obr, přeměněný do podoby obrovského orla, popadl krásnou Idun do pařátů a odnesl ji do Jötunheimu.

Když se nachýlil jejich fyziologický čas a bohové se chtěli zakousnout do jablka, Idun ani zlatá jablíčka nebyly k nalezení. Bohové začali stárnout, pleť jim povolovala a měnila barvu, svaly ochabovaly, zrak se kalil, sil ubývalo, rozum slábl. Z posledních sil Ódin našel Lokiho a přinutil ho, aby vrátil Idun nebo ho svými mocnými kouzly začaruje tak, že na to do smrti nezapomene. Loki si půjčil od Freyi sokolí roucho, proměnil se a letěl do Jötunheimu. Jako sokol by mladou ženu neunesl, proměnil ji tedy v ořech, rychle ho uchopil a letěl pryč. Obr ho však zpozoroval a pustil se za ním v podobě obrovského orla. Loki, proměněný v bystrého sokola unikal, až doletěl do Ásgardu a jen co přeletěl jeho hradby, Ásgarďané na nich rychle zapálili ohně, orel nestihnul proletět a shořel na popel. Loki vrátil Idun její podobu, ta rozdala bohům pár svých originálních jablíček na žužlání a za chvíli se bohům vrátilo ztracené mládí a nesmrtelnost. Zase měli zuby jak krabičky od cigaret a všechno bylo, jak být mělo.

 

Lughnasad - Monica Star

Tak jsem opět přemýšlela a rozhodla se úvahu hodit ne na papír, ale do virtuální reality. Ve svých úvahách jsem opět dospěla k názoru, že lidé by si měli dávat pozor na pusu, než něco řeknou, protože slova mají skutečnou magickou moc utvářet relaitu. A vždycky určují vztah s ostatními osobami do budoucna, jedna hloupě pronesená věta vztah navždy zakleje a jedno správně zvolené slovo dva k sobě připoutá navždy. A i když ze situace odejdete s hlavou hrdě vztyčenou jako vítězové, může se stát, že jste právě přišli o kamarádku, pracovní pozici či potenciální přítelkyni/přítele. Říká se, že muži se zamilovávají zrakem a ženy sluchem. A slova jsou důležitá pro jakékoli ženské city, žárlivost, nenávist, lásku, kamarádství, obdiv. A pamatují si ta slovíčka navždy. Já jsem třeba na to expert, už v dětství mi říkali: „Ty se urazíš kvůli slovíčku.“

Jednou kamarádka v hospodě navrhla, že příště půjdeme všichni na bowling a zahrnula do toho i svého přítele, on souhlasil, ale pak doma řekl, že nechce a kamarádka ho nijak nekryla. Já jsem řekla, nevadí, půjdeme bez něj. A nyní jsme byly s kámoškou domluvené, že jdeme na zahrádku do Stromovky, a ona mi náhle napsala, že by její přítel šel s námi a já dostala strašný blok vůči tomu, vše ve mně křičelo, že nee s tím nejdu! Jako bych čekala na tu chvíli, kdy mu to budu moct vrátit nebo jako bych si ho dala do kolonky – Nestýkat se.

Klientka se zamilovala do kluka, začali spolu spávat i bydlet, ona to hrála na to, že kvůli nájmu, že se podělí. On celou dobu zdůrazňoval, že jsou jen spolubydlící. Ona, ačkoli to v ní všechno křičelo a plakalo, navenek zachovala chladnou hlavu a odvětila, že dobře. A tak se to táhlo rok. „Ale já k tobě nic necítím, jsme jen spolubydlící.“ A ona:“Dobře, jak myslíš.“ Po roce si našla jiného kluka, začala s ním chodit ven a toho původního začala brát opravdu jen jako spolubydlícího. A on náhle žárlil, kam že to pořád chodí. A proč už se k němu netulí jako dřív. A ona na to: „Vždyť si říkal, že jsme jen spolubydlící.“ A on: „Ale já jsem teď začal k tobě něco cítit!“

Jedno velké kamarádství skočilo v jednom okamžiku. Byli jsme všichni v hospodě, celá parta a bylo to fakt super, tak jsem na konci říkala kámošovi: Musíme to brzo zopakovat, to bylo super. A on na to: „No my teď s přítelkyní nebudeme mít delší dobu čas.“ A já stále stejně radostně dětsky naivně, jak to umím jen já  a všichni mě považují za blbou: „Tak za 14 dní třeba.“ „No to ještě uvidíme.“ Mě už smích přešel. „Aha, tak to nevadí, tak třeba někdy.“ „Mončo, ale musíš nám dát vědět hodně dopředu, abychom s přítelkyní měli čas, my hodně cestujeme, máme toho hodně a fakt nevíme, kdy zase budeme mít čas.“ Když jsem se loučila s jeho přítelkyní: „Představ si, on řekl, že se ani za 14 dní neuvidíme.“ A ona pokrčila lakonicky rameny: „Hmm.“ A objala na rozloučení jiného člena naší party. Ten den jsem jela domů otřesena a už nikdy jsem je nezkontaktovala a nikdy sama nezkontaktuji.

Jeden kluk mi řekl, že má srandu z toho, jak mě fuckuje na facebooku a instagramu (čti jakože mi nedává lajky ani komenty.) Vtipný je, že právě s tím hrozně zaměstnaným kamarádem, který na mě neměl s přítelkyní čas, (tedy projevilo se to jen tou hloupou větou, jinak chodit ven chtěli) jsme se bavili o sluníčkových tendencích v ezoterice, konkrétně co přesně znamená Nastavit druhou tvář. On řekl: Ano, Ježíš řekl „Nastav druhou tvář,“ ale myslel to – ukaž mu, jak se k tobě chová, chovej se k němu stejně, jako on k tobě. Prokazuje ti úctu, cti jej také. Ponižuje tě, ponižuj ho také. Je to jako v dnešní esoterice oblíbené – Nastavit zrcadlo. I když to mnoho lidí chápe úplně jinak. Esoterickým hloupým klišé, například zprofanovanému Karma je zdarma, se budu věnovat v jiném článku. Paradox je, že této kámoš nějak neustál, když jsem ho nenechala, aby mě prudil na fejsu a začala ho prudit taky a nechápal, že já chci veřejně chválit a ne prudit, přitom on měl ke mně další výtku, že si ho dostatečně nevážím. No, asi mu nastavuji druhou tvář, že? Ale zpět k tomu klukovi, který se mi vysmál, že mě fuckuje na sociálních sítích, ano správně, začala jsme ho fuckovat taky. Jakože ignorovat. Na to měl hlášku, že ale snad když je něco dobré, tak tomu lajk dám. Problém je, že to vidí subjektivně, takže mu věci, který do virtuality nacpe on mu přijdou super a to, že já tam dám svoje fotky mu přijde zbytečné, když bych ho místo toho mohla obdivovat. Jenže já to taky vidím subjektivně,  a mně se zase líbí moje fotky víc, než to co tam dává on a předtím jsem to lajkovala právě proto, že to byl můj kamarád.

 Raven říká, že nejhorší je, když se člověku splní, co si přeje, ale stejně hrozné je, když mu ostatní splní doopravdy to, co jim říká. Kromě mě, já říkám, co chci a většina lidí just udělá opak. Proto se mezi lidmi není možné domluvit, protože něco jiného lidem říkají a něco jiného čekají, že skutečně lidi uděljí a připadají si strašně rafinovaný. Třeba žena, která křičí na muže „Vypadni!"je překvapená, když skutečně jde a nedobývá ji. Jo, tohle se tedy musím přiznat, že jsem dělala taky.  A kluk říká: „Víš, mně se líbí Jana, miluju Janu.“ A čeká, že holku zmanipuloval, že o něj bude s Janou bojovat a kroutí nevěřícně hlavou, že místo toho ho z duše nenávidí a ironicky se po čase zeptá, jak mu to s tou Janou klape.